11.6. 2008 – Zoologie - UDV

Ahoj Davide,
odborně se jim říká papilární linie (otisky prstů jsou vlastně otisky těchto papilárních linií). Kromě toho, že podle nich policisté poznávají zloděje (každý člověk má jiný vzor), je jejich hlavním úkolem zdrsnit povrch prstů při úchopu (kdyby jsi je neměl, nejspíš by jsi v ruce ani neudržel hladkou sklenici). Možná by tě zajímalo, že úplně stejné "rýžky" mají i naši příbuzní, primáti (šimpanzi, gorily, atd.).

Ahoj Filipe,
jsem rád, že se ti chat i přednášky líbily. K tvému prvnímu dotazu: kost křížová (kostrč) vzniká úplným srůstem 5 křížových obratlů. Druhá otázka: zuby moudrosti (tzv. osmičky) jsou pozůstatkem z dob, kdy jsme se ještě živili hodně tvrdou a pevnou stravou (semena, oříšky, kořínky ...), proto jsme je potřebovali na rozkousání takových soust. Dnes už většině dětí osmičky ani nenarůstají (až zase půjdeš k zubaři, můžeš se ho zeptat jestli je máš :) ) Přeji ti taky krásné léto a další dobré nápady!

Ahoj,
to je otázka, kterou si kladou asi všechny děti (než vyrostou :) ). Dospělí lidé se liší ve výšce především podle toho jak byli vysocí jejich rodiče (výška je do značné míry dědičná). Výšku postavy ale ovlivňuje také způsob života, dobrá výživa a životospráva (Maxipes Fík taky přestal růst, když "přešel" z mléka na pivo). Některé vrozené nemoci mohou taky způsobit abnormální růst (ať už příliš velký nebo malý). V poslední době díky lepší stravě a životním podmínkám lidé také dosahují větší výšky.

Ahoj Dane,
krev proudí po celém těle a zásobuje jednotlivé orgány kyslíkem a živinami (takže je všude tam, kde je zapotřebí kyslík - což je prakticky všude :) ). Krev je po těle rozváděna sytémem cév a malých vlásečnic, do kterých ji "pumpuje" srdce.

Ahoj Patriku,
lidem bohužel třetí zuby už nenarostou (narozdíl například od žraloků, kterým se zuby obměňují neustále), ale tvoje babička nemusí zoufat, že není žralokem, stačí jí zajít si k dobrému zubaři, který jí vyrobí náhradní zuby přesně na míru :)

Ahoj Vojto,
nejsem si úplně jistý jestli má vačice přesně 13 bradavek, nicméně počet vývodů mléčných žláz (bradavek) u savců většinou zhruba odpovídá počtu narozených mláďat (u vačice i 15 odchovaných mláďat). Naproti tomu lichý počet by (myslím) žádný větší význam neměl.

Ahoj Luky,
podnětná otázka :) Možná by ses divil co všechno nám ještě z těla zmizelo v průběhu evoluce našeho druhu (žábra, mnoho kostí, atd.) Myslím že se v blízké budoucnosti nemusíme bát dalších "ztrát", i když mnoho lidí by některá zmizení snad ani nepoznalo :)

Ahoj,
sinice jsou organismy, které jsou schopné produkovat takzvané toxiny (látky, které jsou pro nás jedovaté). V případě, že se některé druhy sinic příliš namnoží, je možnost, že by koupání na takové nádrži bylo nebezpečné. Nemusíš se ale bát, přehrady a koupaliště pravidelně kontrolují vědci, a když dojde k přílišnému přemnožení sinic, upozorní na to ostatní lidi a na daném koupališti se pak koupání zakáže.

Ahoj Davide,
máš zjevně předpoklady stát se dobrým vědcem, protože správný věděc si hlavně musí umět klást záludné otázky :) Problém stárnutí je hodně složitý, a mnoho věcí ještě nevíme. Správně jsi si všiml, že stárnutí je problémem buněk, mi si všimneme stáří proto, že stárnou naše buňky. Ty stárnou často kvůli tomu, že za dobu jejich života se v nich nahromadí velké množství odpadních a jedovatých látek, takže buňka se už potom nedokáže sama opravovat a odumírá. Stárnutí je proces naprogramovaný geneticky (v takzvané DNA) a proto s ním my sami nemůžeme mnoho udělat, můžeme se ...

Ahoj Davide,
máš zjevně předpoklady stát se dobrým vědcem, protože správný věděc si hlavně musí umět klást záludné otázky :) Problém stárnutí je hodně složitý, a mnoho věcí ještě nevíme. Správně jsi si všiml, že stárnutí je problémem buněk, mi si všimneme stáří proto, že stárnou naše buňky. Ty stárnou často kvůli tomu, že za dobu jejich života se v nich nahromadí velké množství odpadních a jedovatých látek, takže buňka se už potom nedokáže sama opravovat a odumírá. Stárnutí je proces naprogramovaný geneticky (v takzvané DNA) a proto s ním my sami nemůžeme mnoho udělat, můžeme se ale snažit žít tak, aby jsme stárli pomaleji (zdravě jíst, sportovat, ale taky cvičit mozek učením :) )

Milý Davide,
kdyby jsme teď spolu vymysleli odpověď na Tvůj velice dobrý dotaz, nejspíš by nás příští Nobelova cena neminula :) Lidský mozek je snad tím vůbec nejsložitějším systémem, který ve vesmíru existuje. Z toho co vím ti můžu říci asi tolik, že fungování mozku je založeno na zpracování chemicko-fyzikálních impulzů (vzruchů), které do něj přicházejí nervovými drahami z našeho těla. Každý typ vzruchu je zpracováván trochu jinde (různé části mozku zodpovídají za různé vjemy). Nicméně to proč máme sny, proč umíme počítat nebo jezdit na kole je trochu složitější a nikdo vlastně ...

Milý Davide,
kdyby jsme teď spolu vymysleli odpověď na Tvůj velice dobrý dotaz, nejspíš by nás příští Nobelova cena neminula :) Lidský mozek je snad tím vůbec nejsložitějším systémem, který ve vesmíru existuje. Z toho co vím ti můžu říci asi tolik, že fungování mozku je založeno na zpracování chemicko-fyzikálních impulzů (vzruchů), které do něj přicházejí nervovými drahami z našeho těla. Každý typ vzruchu je zpracováván trochu jinde (různé části mozku zodpovídají za různé vjemy). Nicméně to proč máme sny, proč umíme počítat nebo jezdit na kole je trochu složitější a nikdo vlastně přesně neví (zatím) proč tomu tak je.

Ahoj Aničko,
kosti drží pohromadě především díky systému svalů, šlach a chrupavek, které spojují jednotlivé kosti.